Aaaargh! Je vůbec třeba představovat DISFIGURED CORPSE? Pokud se mezi fandy žánrů nej- extrémnějších přeci jen najdou jedinci, pro které je "Zmrzačená mrtvola" úplně novým termínem, vězte, že jde o brutální kolovrátek z horoucích pekel na české poměry velice originální a těžko byste hledali lepší kapelu zabývající se tak zběsilou kombinací stylů nejvražednějších. Neporazitelný tandem DISFIGURED CORPSE - INGROWING prostě nechává většinu ostatních smeček daleko za sebou.

A aby to nebylo málo, čtete magazín Spark? Tak ten vokalista v bookletu, který je tak zdařile poleptaný směsí seschlé prasečí krve a dehtu připomínající Jožina z bažin, je Vláďa Třískala. Vláďa Třískala, právem jeden z nejpopulárnějších českých metalových redaktorů. A co že to vlastně DISFIGURED CORPSE představují? Jako obvykle - tvorbu, kterou lze zařadit do nějakých škatulek jen dost těžko. Základem je brutální grind křížený s drtivým deathem, který je ale kořeněný i o psychotický crust, staré dobré hácéčko ze staré školy, ale i punk.Pro tuto infernální směsku jsem nalezl jen jediné možné označení - hellcore.

Stejně jako hudba, i texty se nedají snadno definovat podle obsahu. Všechny texty spojuje jen způsob psaní; jsou napsány velice přímočaře, za to však pořádně s nadhledem. DISFIGURED CORPSE dávají najevo, jak si sami ze sebe dělají pořádnou srandu a málo co je jim opravdu svaté. I přes to jsou si vědomi, že o některých tématech se moc žertovat nemá. Dočkáme se tedy písní s klasickým sociálně-kritickým podtextem, přes "proticírkevní hymny" a songů proti fašounům všeho druhu až po ryze žertovné skladby. Kluci z INGROWING a DISFIGURED CORPSE se do sebe na svých albech žertem vzájemně strefují, ač jsou v reálu samozřejmě velkými přáteli. Výjimkou není ani toto album severomoravských drtičů, a proto nás ke konci alba potěší věc nazvaná "Four suicides enough, Honey (Comrades are already dead)", která se nejspíš strefuje do lyrické náplně aktuálního alba INGROWING. Oni kluci totiž zpívali o nejrůznějších druzích sebevražd, jak napovídal i obal. A kdo zná dalšího redaktora Sparku, Petra Frintu, ten v závěru skladby prostě musí vyprsknout smíchy. Když už se zdá, že skladba končí (všichni Vlakinovci z INGROWING jsou zabiti), tak se spustí ještě několikasekundová závěrečná smršť ve které se dovíme, že Petr Frinta je vlastně homosexuální zombie. Inu, nové album DISFIGURED CORPSE lze shrnout jednoduše takhle: když se zrovna nevyžíváte v kvalitním grindu, tak se válíte smíchy. A rozhodně ne nad podprůměrností nahrávky. Tam, kde má být nadhled a vtip, tam je také jasně čitelný a takové refrénové skvosty jako "Six six six, Crucifix" prostě nemůžou nechat nikoho na pochybách, jakže to kluci své hudební poslání vlastně myslí. A texty ostatních skladeb? Vláďa se v písni "Deliver/Destroy" řádně naváží do trendu nacistického black metalu. V songu "Mind Obsession" se zase naváží do teenagerů bez mozku, kteří bezhlavě akceptují sebepodprůměrnější numetalový shit. Ať si texty přečtete z jakéhokoliv úhlu, musí vám být jasné, že to má Vláďa v té své vlasaté makovici dobře srovnané a stojí si za svým slovem.

Ještě se na chvíli vrátím k hudební složce. Důležitou a magickou vlastností DISFIGURED CORPSE je i to, že vždy udělají to, co nečekáte. Sólo v místě, kde byste ho na první poslech čekali nejméně, sem tam se v drtivé smršti objeví i melodický riff, crustový ječák jede v dvojhlase s growlingem a vůbec, co bych povídal. Poslechněte si to a dáte mi za pravdu. Kdybych měl popisovat každou skladbu, těžko bychom se někam dostali. Ani jsem se o pár veselých žertovných kouscích nezmínil, nechte se překvapit. Je toho hrozně moc a nápaditost hudby jakož i textů by se dala popisovat velice dlouho. To co borci z DC dělají, umí zatraceně dobře. A kromě toho i ta výtečná produkce. Co více si přát? Je jasné, že kluci drží prapor nejextrémnějšího metalu pěkně vysoko i na mezinárodní úrovni.